Více než polovina českých firem riskuje pokutu za nezveřejnění účetních závěrek. Nejlépe jsou na tom zdravotníci, nejhůře oblast nakládání s nemovitostmi

Praha 3. prosince 2024 – Všechny firmy, které jsou zapsané v obchodním rejstříku, mají povinnost zveřejnit svou účetní závěrku. Ačkoliv se jedná o bezmála 600 000 společností, reálně to za rok 2023 udělalo pouhých 44 %. Nejhůře své povinnosti plní subjekty z oblasti nemovitostí, kde své hospodaření tají 60 % společností. V kontrastu s Českem vynikají čísla ze sousedního Slovenska. Tam se podíl zveřejněných závěrek dlouhodobě pohybuje nad 80 %. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

„Zveřejňování účetní závěrky se v Česku týká bezmála 600 000 obchodních společností. Dlouhodobě více než 50 % tuto zákonnou povinnost ignoruje s rizikem vysoké pokuty. Pro porovnání – na Slovensku, kde ale místo firem předává data do Registru účetních závěrek rovnou finanční úřad, podíl zveřejněných závěrek dlouhodobě neklesá pod 80 %,“ upozorňuje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Za posledních 10 let podíl zveřejněných účetních závěrek v Česku osciloval kolem 44 %. Nejméně, konkrétně 39 %, jich bylo odesláno za rok 2020. Naopak v letech 2017–2019 zveřejnilo závěrky přes 50 % subjektů. Za rok 2023 bylo dosud zveřejněno přes 260 000 českých závěrek. To je ovšem o 25 000 méně než na Slovensku. Náš východní soused má v porovnání s Českem sice poloviční počet obchodních společností, ale díky odlišnému systému předávání dat je transparentnost hospodaření téměř dvojnásobná. Obchodní společnosti předávají účetní závěrky finančnímu úřadu, který je bezprostředně nahrává do Registru účetních závěrek. Slováci díky tomu dlouhodobě dosahují průměru 83 % firem s předanými závěrkami. Část českých společností zveřejňuje závěrky s několikaletým zpožděním, což vysvětluje vysoké počty výkazů v letech 2017–2019.

V Česku nejvíce zveřejňuje státní správa, nejméně odvětví nakládání s nemovitostmi

Nejlépe se s požadavkem zveřejňovat účetní závěrky vyrovnávají společnosti poskytující zdravotní a sociální péči. Zde výsledky hospodaření zveřejnilo zhruba 8 000 společností z 12 700. Pomyslné druhé místo s podílem 53 % obsadil sektor zabývající se zásobováním elektřinou, plynem, teplem a vzduchotechnikou. V konkrétních číslech se jedná o přibližně 1 100 závěrek z 2 100 povinných.

Na opačném konci spektra jsou subjekty zabývající se nemovitostmi. Závěrku odevzdalo pouhých 40 % z nich. Jinými slovy, z necelých 93 000 firem jich přes 55 000 nezveřejňuje své hospodaření. Jen o jeden procentní bod více připadá na nejpočetnější oblast obchodu. Ze 133 721 společností dalo závěrku k dispozici 54 528. S podílem 43 % je na třetím místě od konce sektor těžby a dobývání. Jedná se přitom o druhou nejmenší skupinu s pouhými 428 firmami.

„Přestože povinnost zveřejňovat účetní závěrku vyplývá ze dvou zákonů a zároveň podléhá ze zákona sankcím, zhruba polovina firem ji neplní, mnohé i dlouhodobě,“ připomíná Věra Kameníčková. Situaci nepomáhá ani fakt, že informace o sankcionování provinilců nejsou veřejnosti k dispozici. „Utajování účetní závěrky může být varovným signálem. U firem, které své výsledky tají, je pravděpodobnost výskytu bankrotů vyšší než u těch, které účetní závěrku pravidelně zveřejňují.“

Graf: Podíl obchodních společností, které zveřejnily účetní závěrku (zdroj: CRIF)

Graf: Podíl zveřejněných účetních závěrek podle oboru podnikání (zdroj: CRIF)