Malé obce ekonomickým pohledem: Hodně spoří, významně investují a nenápadně rostou

31. 10. 2024 – Tiskové zprávy
Zpět ke všem článkům

Praha, 31. října 2024 – Česká republika má více než 6 000 obcí. Více než polovina z toho jsou malé obce do 500 obyvatel, v kterých však žije jen 9 % obyvatel. Podle kritiků tohoto uspořádání to přináší více starostů a lokálních úředníků, méně efektivní využívání veřejných peněz nebo obtížné prosazování regionálních a celostátních zájmů. Zastánci naopak vyzdvihují pružnost a rychlost v rozhodování, dobrou znalost místního prostředí a snazší prosazování zájmů občanů. Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau z dat portálu www.informaceoobcich.cz je pro malé obce typické, že hospodaří s přebytkem a mají nejen vyšší míru úspor, ale i investic.   

„V porovnání s okolními zeměmi máme vysoký počet obcí vzhledem k počtu obyvatel,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Česko má 6 254 samosprávných obcí. Pro porovnání, v 38milionovém Polsku je územní veřejná správa rozdělena mezi 2 500 obcí. Německo s 85 miliony obyvatel má obcí necelých 11 000. „Pouhých 9 % Čechů bydlí v obcích do 500 obyvatel, které tvoří 54 % celkového počtu sídel. Naopak naprostá většina populace má trvalé bydliště v obci nad 500 osob.“

Vystačí si s málem, hodně spoří a investují

Celkové obecní příjmy bez započítání Prahy dosáhly v roce 2023 výše 352 miliard Kč. Z toho pouze 9 %, tedy 30 miliard Kč, připadlo na malé obce. I tak získávají v přepočtu na obyvatele nejvyšší částku. Malé obce nejvíce těžily z investičních dotací – do jejich pokladen směřovalo 17 % z jejich celkového objemu.  „V přepočtu na obyvatele získaly malé obce na pomoci státu, případně krajů na investice více peněz než obce vetší,“ upozorňuje Věra Kameníčková.

Co se týče celkových výdajů, tam je podíl malých obcí o jeden procentní bod nižší než u příjmů. Malým obcím tudíž zůstává více nevyužitých peněz, které obvykle končí na běžných účtech. Jen 29 % z nich mělo ke konci roku 2023 dluh. V přepočtu na obyvatele v obci s dluhem vykazují vyšší hodnoty než obce velké. O tom, jak jsou malé obce spořivé, svědčí i skutečnost, že koncem roku 2023 dosáhla míra úspor měřená objemem peněz na bankovních účtech k jejich příjmům 106 %. Teoreticky by mohly malé obce uskutečnit stejné výdaje i při nulových rozpočtových příjmech v tomto roce.

  Míra úspor
Obce do 500 obyvatel 106 %
Obce s 500 a více obyvateli 52 %

Tabulka: Míra úspor obcí (bez Prahy) v roce 2023 (zdroj: data MFČR, analýza CRIF)

Ačkoliv zastupují pouhých 9 % obyvatel, malé obce realizují desetinu obecních investic, ovšem za vydatné pomoci dotací, především ze značných úspor při financování běžných výdajů. Nevyužívají přitom ve větší míře peníze naspořené v předchozích obdobích, protože se jejich objem již delší dobu zvyšuje.

V kontextu více než 6 000 obcí v Česku uskutečňuje třetinu všech obecních výdajů na zemědělství. Jedná se především o lesní hospodářství. V poměru k podílu na počtu obyvatel mají i vyšší podíl výdajů na vodní hospodářství, což souvisí s postupným zvyšováním počtu domácností napojených na veřejný vodovod a čističku odpadních vod i v menších obcích. Obdobně je tomu rovněž u výdajů na ochranu životního prostředí, primárně proto, že do ní spadá sběr a svoz komunálního odpadu. Totéž platí i pro výdaje na veřejnou správu a politické zastoupení. Naopak, na obecních výdajích v sociální oblasti se podílejí pouhým jedním procentem, na výdajích do vzdělávání pak 3 %.

„Podle ekonomických ukazatelů lze říct, že z prostředků, které obce jako celek získávají, malé obce neubírají příliš mnoho. Přesto investují relativně více než obce větší,“ shrnuje Věra Kameníčková. „Dlouhodobě mají mnohem vyšší sklon k úsporám, avšak peníze ukládají většinou na běžné bankovní účty, tedy pro ně značně nevýhodně. V poslední době některé z nich začaly využívat úvěry ve větší míře než předtím. Ačkoli dluh obcí jako celku klesá, v případě malých obcí vykazuje tendenci opačnou.“

Podíl na celku v oblasti Obce do 500 obyvatel Obce s 500 a více obyvateli
Zemědělství 33 % 67 %
Vodní hospodářství 23 % 77 %
Ochrana ŽP 11 % 89 %
Výdaje na správu 11 % 89 %
Bydlení 8 % 92 %
Kultura 6 % 94 %
Doprava 5 % 95 %
Sport 4 % 96 %
Vzdělávání 3 % 97 %
Sociální oblast 1 % 99 %

Tabulka: Podíl na výdajích obcí (bez Prahy) v roce 2023 (zdroj: data MFČR, analýza CRIF)

Malých obcí sice ubývá, ale jen pomalu

Mezi lety 2013 a 2023 se počet malých obcí snížil o 3 %, zatímco počet těch větších se o 5 % zvedl. Malé obce však nezanikají, jen se posouvají do kategorie větších obcí. Zatímco v roce 2013 žilo v průměru v jedné malé obci 226 obyvatel, o deset let později to bylo o 10 % více.

„Malé obce již delší dobu nevyužívají všechny peníze, které mají v rozpočtu k dispozici, a přitom nešetří na investicích. Investují do svého rozvoje a stávají se atraktivnějším místem k životu, a proto se nevylidňují,“ uzavírá analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

  2013 2023 Rozdíl
Počet malých obcí 3 471 3 350 – 3 %
Počet větších obcí 2 777 2 903 + 5 %
Podíl malých obcí 56 % 54 % – 3 %
Podíl větších obcí 44 % 46 % + 5 %
Obyvatel v malé obci (průměr) 226 247 + 10 %
Obyvatel ve větší obci (průměr) 3 055 2 977 – 3 %

Tabulka: Malé a větší obce 2013 vs. 2023 (zdroj: data MFČR, analýza CRIF)