„Na první pohled se může zdát, že objem naspořených peněz je dobrou zprávou. Ovšem financování krajů se liší od hospodaření rodinného rozpočtu,“ komentuje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. „Domácnosti stejně jako podniky či živnostníci hospodaří se svými penězi, zatímco kraje s penězi získanými z výnosů daní. Příliš vysoké úspory jsou v případě krajů spíše varovným ukazatelem. Znamenají totiž, že představitelé kraje nedokázali své finance zužitkovat v investicích, které by přinesly prospěch občanům. Místo toho tyto finance požírá inflace, protože často leží na běžných účtech nebo termínovaných vkladech, jejichž sazby jsou obvykle nižší než inflace a hodnota úspor se tudíž snižuje. Nové krajské reprezentace budou mít před sebou velkou výzvu, jak tyto nashromážděné prostředky efektivně využít. Jak se například nyní ukazuje, investice do protipovodňových opatření si v koordinaci krajů a obcí do budoucna jistě zaslouží pozornost,“ doplňuje Věra Kameníčková.
Nejbohatší je severní Morava, jižní Čechy a Valašsko
Premiantem v celkovém objemu naspořených peněz mezi roky 2020 a 2023 je Moravskoslezský kraj. Za uplynulé čtyři roky si odložil více než 4,5 miliardy korun, koncem roku 2023 celkově disponoval částkou 8,4 miliardy. Více než 4 miliardy přidal k úsporám také Jihočeský kraj, který je na druhém místě s téměř 7,2 miliardami. Třetí, Plzeňský kraj, pak v průběhu daného období našetřil dodatečné 3,4 miliardy a celkově disponoval 5,1 miliardami.
Umírněná Vysočina, rekordní Olomoucko, Karlovarsko s Ústeckem na konci
Jediným krajem, který za čtyři roky zvýšil své úspory jen mírně, byla Vysočina. Mezi lety 2020 a 2023 jejich objem stoupl o 17,3 % na 4,4 miliardy. Oproti tomu rekordmanem byl Olomoucký kraj s přírůstkem 348 %. V tomto případě se jednalo o růst z pouhých 712 milionů na cílové 3,2 miliardy. Obdobnou částkou úspor na konci roku 2023 jako Olomoucký kraj disponovalo také Karlovarsko. Jen o málo více, přesněji 3,7 miliardy pak vykázal Ústecký kraj. I když jsou oba regiony na konci pomyslného žebříčku, jejich úspory se od posledních krajských voleb zdvojnásobily.
Poznámka k analýze
Analýza porovnává vývoj úspor mezi koncem roku 2020 a koncem roku 2023. Data zahrnují stav financí v pokladně, na běžných účtech kraje, krátkodobých a dlouhodobých termínovaných vkladech a nezahrnují úspory krajských příspěvkových organizací. Jde tedy o úspory, se kterými může daný kraj samostatně pracovat na základě rozhodnutí samosprávy.
Kraj | Stav úspor 12/2020 [mil. Kč] | Stav úspor 12/2023 [mil. Kč] | Nárůst [%] | Nárůst [mil. Kč] |
|---|---|---|---|---|
Moravskoslezský | 3 767 | 8 354 | 122 % | 4 588 |
Jihočeský | 3 037 | 7 169 | 136 % | 4 131 |
Plzeňský | 1 685 | 5 062 | 200 % | 3 377 |
Zlínský | 4 029 | 7 077 | 76 % | 3 048 |
Liberecký | 2 325 | 5 145 | 121 % | 2 820 |
Středočeský | 3 124 | 5 607 | 80 % | 2 484 |
Jihomoravský | 2 129 | 4 608 | 116 % | 2 479 |
Olomoucký | 712 | 3 187 | 348 % | 2 475 |
Ústecký | 1 826 | 3 675 | 101 % | 1 848 |
Královéhradecký | 2 133 | 3 949 | 85 % | 1 816 |
Karlovarský | 1 634 | 3 172 | 94 % | 1 538 |
Pardubický | 2 261 | 3 681 | 63 % | 1 420 |
Vysočina | 3 812 | 4 471 | 17 % | 659 |
