CRIF: Více než 290 tisíc firem nezveřejnilo v posledních dvou letech účetní závěrku, v budoucnu jim může hrozit zrušení

Slovensko zvyšuje transparentnost, Česko jde prozatím opačnou cestou. České firmy kvůli nedostatečné vymahatelnosti práva dlouhodobě porušují povinnost zveřejňovat výsledky svého hospodaření. Účetní závěrku za rok 2017 dosud nezveřejnilo 68 % společností, za rok 2016 potom nezveřejnilo závěrku 60 % firem. Celkem 291 tisíc společností nezveřejnilo závěrku ani za jeden z uvedených roků. V případě účinnosti novely Zákona o obchodních korporacích může těmto firmám hrozit zrušení. Čtvrtina zbylých firem nezveřejňuje výkaz zisku a ztrát.

 „Současná situace je z pohledu transparentnosti podnikání naprosto tristní. Zveřejňování výsledků hospodaření je základním předpokladem transparentního podnikatelského prostředí. Pokud společnost výsledky svého hospodaření nezveřejňuje, poškozuje tím trh i celou společnost. Zákazníci a obchodní partneři nemají informace o tom, jestli je společnost schopná dodat slibované služby, případně za objednané služby zaplatit. Z našich dlouhodobých statistik přitom vyplývá, že společnosti, které své závěrky nezveřejňují, mají častěji než poctivé firmy co skrývat,“ říká Jan Cikler, hlavní analytik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Nejméně zveřejňují své hospodaření firmy z Prahy, nejlépe z Královéhradeckého kraje

V rámci jednotlivých krajů existují výrazné rozdíly v přístupu firem ke zveřejňování účetních závěrek. Nejliknavější jsou společnosti v Praze, kde účetní závěrku za rok 2017 dosud neodevzdalo 73 % firem. Následuje Jihomoravský kraj, kde šlo o 72 % firem, a Liberecký kraj s 68 % společností. Nejpoctivější jsou v tomto ohledu společnosti z Královéhradeckého kraje, kde svoji povinnost za rok 2017 nesplnilo 51 % firem. Následuje Pardubický kraj s 53 % firem s nezveřejněnou závěrkou za rok 2017, a Jihočeský kraj, kde jde o 57 % firem.

Novela Zákona o obchodních korporacích dostatečně nezvýší transparentnost podnikatelského prostředí

Podle připravované novely Zákona o obchodních korporacích budou společnosti, které nepředloží účetní závěrku ve dvou a více po sobě následujících letech, rejstříkovými soudy vyzvány k nápravě situace. Pokud tak neučiní, soudy zahájí řízení o jejich zrušení. V současnosti by se tato situace týkala 291 tisíc společností, které v zákonné lhůtě nezveřejnily účetní závěrku za rok 2016 ani rok 2017.

Zmiňovaná novela však bohužel v případě přijetí dostatečně nezlepší transparentnost podnikatelského prostředí v České republice, pouze umožní rychleji vymazat neaktivní společnosti. „Transparentnost v posledních letech zásadně upadá. Společnosti i zákazníci mají stále méně možností, jak zjistit, že konkrétní firma je problémová nebo vyloženě nepoctivá. Novela Zákona o účetnictví z roku 2016 totiž zrušila pro většinu firem povinnost přikládat k účetní závěrce výkaz zisku a ztrát. Více než čtvrtina firem, které se odhodlaly svoji účetní závěrku zveřejnit, tak přitom učinila bez přiložení zmiňovaného výkazu. Taková závěrka však nemá žádnou vypovídací hodnotu,“ upozorňuje Jan Cikler.

Slovensko zvyšuje transparentnost, Česko jde prozatím opačnou cestou

Na Slovensku již od roku 2014 funguje Registr účetních závěrek, kde jsou zveřejňovány závěrky téměř všech obchodních společností. Nezveřejnění je výjimečné, protože výkazy vkládá přímo ministerstvo financí z údajů obsažených v daňovém přiznání. Rejstřík přitom vznikl právě s cílem zlepšení a zjednodušení podnikatelského prostředí a snížení administrativní náročnosti podnikání. Zároveň má zlepšit dostupnost a kvalitu informací o účetních jednotkách. Ministerstvo financí v ČR údajně zvažuje podobné kroky i v Česku.  „U nás jdeme prozatím bohužel opačným směrem. Stát nutí podnikatele, aby informace, které mu už jednou poskytli, posílali znovu jiné instituci. Přitom si patrně uvědomuje, že jde o zbytečnou byrokracii, proto z povinnosti vyjmul všechny relevantní informace. Kromě toho zdravotní pojišťovny zároveň přestaly zveřejňovat jména firem, které dluží na zdravotním pojištění za své zaměstnance, což je zásadní informace o tom, že firma je ve vážných problémech nebo je nepoctivá. Dalším příkladem vyšší transparentnosti na Slovensku jsou veřejně dostupné informace o konečných vlastnících v registru partnerů veřejného sektoru. U nás se ani v tomto případě neuvažuje o tom, že by měly být tyto informace veřejné. Stát tak prozatím nepoctivým firmám usnadňuje život, namísto aby podporoval ty poctivé a transparentní,“ uzavírá Jan Cikler.