CRIF: V dlouhodobém srovnání ubývá bankrotů, u firem o 7 %, u podnikatelů o 12 %
V červenci bylo v České republice vyhlášeno 60 bankrotů obchodních společností (OS), 415 bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP) a 1 125 osobních bankrotů, přičemž ve všech kategoriích jde o mírný meziměsíční nárůst. Zároveň bylo podáno 78 návrhů na bankrot obchodních společností, 456 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 181 návrhů na osobní bankrot. Ve všech případech jde o meziměsíční nárůst. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou pravidelně provádí společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Počet firemních bankrotů se oproti červenci zvýšil o 10 (20 %), počet bankrotů podnikatelů potom o 82 (25 %). I tak byl ale srpen z hlediska bankrotů podnikatelů mírně podprůměrným měsícem. „Počty bankrotů fyzických osob podnikatelů zůstávají i přes meziměsíční nárůst poměrně nízké, což je dáno mimo jiné i letním obdobím. Dle počtu návrhů na bankrot v posledních měsících, by se však počet bankrotů neměl výrazněji zvyšovat ani v dalších měsících,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V dlouhodobějším srovnání bankrotů firem a podnikatelů ubývá
Z dlouhodobějšího hlediska lze pozorovat snížení počtu bankrotů jak u firem, tak u podnikatelů. V posledních 12 měsících oproti předchozím 12 měsícům zbankrotovalo o 7 % méně firem a o 12 % méně podnikatelů.
V celé České republice byl za posledních 12 měsíců vyhlášen bankrot u 674 firem, tedy u 16 z každých 10 tisíc aktivních obchodních společností. V poměru k počtu aktivních společností bylo nejvíce bankrotů firem za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde se jednalo shodně o 20 bankrotů na 10 tisíc aktivních OS. Následuje Pardubický kraj s 19 bankroty a Praha s 18 bankroty. Poměrově nejméně bankrotů naopak zaznamenal Středočeský kraj, kde bylo vyhlášeno 8 bankrotů na 10 tisíc aktivních OS, a dále Plzeňský kraj s 11 bankroty.
Nejvíce bankrotů na 10 tisíc aktivních OS bylo vyhlášeno v odvětví dopravy a skladování (27), ve zpracovatelském průmyslu (20) a v ubytování a stravování (18). Nejméně bankrotů OS pak zaznamenalo odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (4), v informačních a komunikačních činnostech (7) a v odvětví nakládání s nemovitostmi (8).
Největší subjekt, u kterého byl vyhlášen bankrot je společnost MSA, a.s. s ruskými konečnými vlastníky. Společnost už několik let nezveřejňuje výkazy, v roce 2019 měla tržby přes 1 miliardy Kč a zaměstnávala okolo 400 zaměstnanců. Předmětem jejího podnikání je výroba potrubních armatur. Další velkou zkrachovalou společností z hlediska tržeb i počtu zaměstnanců je Tesasing s.r.o. z Teplic (výroba kovových konstrukcí a jejich dílů). Také nezveřejňuje výkazy, podle posledních výkazů v roce 2019 měla tržby přes 120 mil. Kč a 90 zaměstnanců. Z hlediska obratu je velkou zkrachovalou společností Premiot Group a.s. z Prahy, která se zabývá pronájmem a správou vlastních nebo pronajatých nemovitostí. Ve skupině je velké množství dceřiných společnosti. Finanční hodnocení podle posledních výkazů (2021) bylo průměrné.
Insolvenční návrhy pak podaly např. společnosti Studio Moderna z Prahy, EKOKLIMA z Milevska nebo Tesasing.
Za 12 měsíců zbankrotovalo 45 z každých 10 tisíc podnikatelů
V celé České republice byl za posledních 12 měsíců vyhlášen bankrot 4 937 FOP, v přepočtu u 45 z každých 10 tisíc aktivních fyzických osob podnikatelů. Poměrově nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP) bylo v posledních 12 měsících vyhlášeno v Ústeckém kraji, kde se jednalo o 84 bankrotů na 10 tisíc aktivních FOP. Následuje Karlovarský kraj se 78 bankroty a Moravskoslezský kraj s 65 bankroty.
Poměrově nejméně bankrotů naopak zaznamenala Praha, kde bylo vyhlášeno pouze 29 bankrotů na 10 tisíc aktivních FOP, dále Zlínský kraj s 31 a kraj Vysočina s 32 bankroty.
Také mezi FOP bylo poměrově nejvíce bankrotů na 10 tisíc subjektů zaznamenáno v odvětví dopravy a skladování (57). Následovalo odvětví stavebnictví (41) a ubytování a stravování (29). Nejmenší část FOP pak zbankrotovala v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (5), informačních a komunikačních činnostech (7) a profesních, vědeckých a technických činnostech (9).
Méně bankrotují také lidé, nejlépe je na tom Praha, Vysočina a Zlínsko
V srpnu bylo v České republice vyhlášeno 1 125 osobních bankrotů, o 194 více než v červenci. I přes růst však jde v rámci roku pouze o lehce nadprůměrný počet. Počet návrhů na osobní bankrot se rovněž meziměsíčně zvýšil, bylo jich podáno 1 181, o 172 více než v červenci.
Nejvíce osobních bankrotů bylo v srpnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (175), v Ústeckém kraji (163) a ve Středočeském kraji (128). Nejméně naopak v Karlovarském (35) a Zlínském a Pardubickém kraji (42).
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 12 602 osobních bankrotů, to je o 1 572 (-11 %) méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 13 261 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 1 253 méně (-9 %).
V průměru bylo v Česku vyhlášeno 12 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Nejvíce v Ústeckém kraji (20) a v Karlovarském a Moravskoslezském kraji (shodně 17). Nejméně naopak v Praze, na Vysočině a ve Zlínském kraji (shodně 8).
Graf 1: Bankroty obchodních společností 2021 – 2023
Zdroj: CRIF
Graf 2: Bankroty fyzických osob podnikatelů 2021 – 2023
Zdroj: CRIF
Graf 3: Osobní bankroty 2021 – 2023
Zdroj: CRIF