CRIF: účet za končícím funkčním období krajů – objem naspořených peněz se zdvojnásobil

Praha, 18. září 2024 – Více peněz do finančního polštáře – tak vypadalo hospodaření ve stávajícím funkčním období krajských samospráv. Mezi roky 2020 a 2023 se objem naspořených peněz krajů zdvojnásobil. Nejvíce své finanční rezervy během končícího funkčního období navýšil Moravskoslezský kraj (+ 4,6 mld. Kč), Jihočeský kraj (+ 4,1 mld. Kč) a Plzeňský kraj (+ 3,4 mld. Kč). Nejmenší růst úspor zaznamenal kraj Vysočina, kterému přibylo jen 659 milionů korun. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat Ministerstva financí ČR. Analýza zahrnuje hodnoty úspor, které mají jednotlivé kraje na svých běžných účtech, krátkodobých i dlouhodobých termínovaných vkladech a v pokladně. Částky nezahrnují úspory příspěvkových organizací kraje.

„Na první pohled se může zdát, že objem naspořených peněz je dobrou zprávou. Ovšem financování krajů se liší od hospodaření rodinného rozpočtu,“ komentuje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. „Domácnosti stejně jako podniky či živnostníci hospodaří se svými penězi, zatímco kraje s penězi získanými z výnosů daní. Příliš vysoké úspory jsou v případě krajů spíše varovným ukazatelem. Znamenají totiž, že představitelé kraje nedokázali své finance zužitkovat v investicích, které by přinesly prospěch občanům. Místo toho tyto finance požírá inflace, protože často leží na běžných účtech nebo termínovaných vkladech, jejichž sazby jsou obvykle nižší než inflace a hodnota úspor se tudíž snižuje. Nové krajské reprezentace budou mít před sebou velkou výzvu, jak tyto nashromážděné prostředky efektivně využít. Jak se například nyní ukazuje, investice do protipovodňových opatření si v koordinaci krajů a obcí do budoucna jistě zaslouží pozornost,“ doplňuje Věra Kameníčková.

Nejbohatší je severní Morava, jižní Čechy a Valašsko

Premiantem v celkovém objemu naspořených peněz mezi roky 2020 a 2023 je Moravskoslezský kraj. Za uplynulé čtyři roky si odložil více než 4,5 miliardy korun, koncem roku 2023 celkově disponoval částkou 8,4 miliardy. Více než 4 miliardy přidal k úsporám také Jihočeský kraj, který je na druhém místě s téměř 7,2 miliardami. Třetí, Plzeňský kraj, pak v průběhu daného období našetřil dodatečné 3,4 miliardy a celkově disponoval 5,1 miliardami.

Umírněná Vysočina, rekordní Olomoucko, Karlovarsko s Ústeckem na konci

Jediným krajem, který za čtyři roky zvýšil své úspory jen mírně, byla Vysočina. Mezi lety 2020 a 2023 jejich objem stoupl o 17,3 % na 4,4 miliardy. Oproti tomu rekordmanem byl Olomoucký kraj s přírůstkem 348 %. V tomto případě se jednalo o růst z pouhých 712 milionů na cílové 3,2 miliardy. Obdobnou částkou úspor na konci roku 2023 jako Olomoucký kraj disponovalo také Karlovarsko. Jen o málo více, přesněji 3,7 miliardy pak vykázal Ústecký kraj. I když jsou oba regiony na konci pomyslného žebříčku, jejich úspory se od posledních krajských voleb zdvojnásobily.

Poznámka k analýze

Analýza porovnává vývoj úspor mezi koncem roku 2020 a koncem roku 2023. Data zahrnují stav financí v pokladně, na běžných účtech kraje, krátkodobých a dlouhodobých termínovaných vkladech a nezahrnují úspory krajských příspěvkových organizací. Jde tedy o úspory, se kterými může daný kraj samostatně pracovat na základě rozhodnutí samosprávy.

Tabulka: Vývoj objemu úspor na účtech krajů v končícím volebním období

Graf: Vývoj objemu úspor na účtech krajů v končícím volebním období (zdroj: Analýza CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat MFČR)