CRIF: V uplynulém roce bylo vyhlášeno nejméně firemních bankrotů od roku 2008

Koncem prvního pololetí letošního roku lze však očekávat výrazný nárůst firemních bankrotů. V roce 2020 bylo vyhlášeno 609 bankrotů obchodních společností a 7 284 bankrotů fyzických osob podnikatelů. Zároveň bylo podáno 973 návrhů na bankrot obchodních společností a  7 412 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů. Počet bankrotů obchodních společností i počet návrhů na jejich bankrot byl v uplynulém roce nejnižší od roku 2008, tedy od doby účinnosti stávajícího insolvenčního zákona. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.

Počet bankrotů obchodních společností (OS) se meziročně snížil o 10 % (71 bankrotů), zatímco počet návrhů na jejich bankrot se snížil o 9 % (100 návrhů). „Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně, stojí za ním ale několik důvodů. Jde zejména  o dubnovou novelu insolvenčního zákona, tzv. LEX Covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF. Ve chvíli, kdy ve čtvrtém čtvrtletí začal počet návrhů na bankrot obchodních společností znovu růst, došlo kvůli zhoršení epidemiologické situace k omezení fungování státních úřadů včetně soudů. Počet vyhlášených bankrotů tak zůstal i přes nárůst insolvenčních návrhů nízký.

V prosinci bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot obchodních společností za 3,5 roku, počet bankrotů začne výrazněji růst patrně až po prvním

Tuto situaci ilustrují také prosincová data. Poslední měsíc v roce bylo vůči firmám podáno 121 insolvenčních návrhů, to je o 21 více než v listopadu a nejvíce od června 2017, tedy od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona, která omezila podávání šikanózních insolvenčních návrhů. Zároveň však bylo vyhlášeno pouze 33 bankrotů obchodních společností, o 11 méně než v listopadu. Šlo zároveň o druhý nejnižší měsíční počet firemních bankrotů od začátku roku 2008.

„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 jsme registrovali nejen velmi vysoký počet návrhů na bankrot obchodních společností, ale také nezvykle vysoký rozdíl mezi počtem podaných insolvenčních návrhů a počtem vyhlášených bankrotů. Vzhledem k tomu, že vysoký počet podaných insolvenčních návrhů lze očekávat i v dalších měsících, dojde brzy také ke  zvýšení počtu bankrotů obchodních společností v následujícím období,“ vysvětluje Věra Kameníčková.

Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů v roce 2020 klesl o 7 %

V roce 2020 se také mírně snížil počet bankrotů fyzických osob podnikatelů i počet návrhů na jejich bankrot. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP) se snížil o 7 % (538 bankrotů), zatímco  počet návrhů na bankrot FOP se snížil o 14 % (1 257 návrhů). Počet návrhů na bankrot FOP i počet jejich bankrotů byl nejnižší v prosinci, kdy soudy registrovaly 459 návrhů na bankrot podnikatelů (o 78 méně než v listopadu) a vyhlásily 433 bankrotů FOP (o 105 méně než v listopadu).

 „Bankroty fyzických osob podnikatelů se od firemních bankrotů v mnohém liší. Hlavním rozdílem je to, že ve většině případů probíhají ve formě oddlužení podnikatele, tedy stejným způsobem jako osobní bankroty. Dynamika bankrotů podnikatelů je proto obdobná jako u osobních bankrotů,“ říká Věra Kameníčková s tím, že u fyzických osob podnikatelů tak například nedošlo ve čtvrtém čtvrtletí k nárůstu počtu insolvenčních návrhů jako tomu bylo u firem.

Bankroty firem v roce 2020: výrazný nárůst v Jihočeském kraji a výrazný pokles v Plzeňském kraji

V roce 2020 bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v Praze (265), dále v Jihomoravském kraji (73) a v Moravskoslezském kraji (45). Naopak nejméně firemních bankrotů bylo vyhlášeno v kraji Vysočina (12), v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 14).

Počet bankrotů obchodních společností se v roce 2020 ve 4 krajích meziročně zvýšil, ve 2 zůstal stejný jako v roce 2019 a v 8 krajích se snížil. Největší meziroční nárůst bankrotů OS zaznamenal Jihočeský kraj a poté Ústecký kraj. Naopak k největšímu poklesu počtu firemních bankrotů došlo v Plzeňském kraji, v Moravskoslezském kraji a v Libereckém kraji.

Míra bankrotů OS vztažená k počtu registrovaných společností byla nejnižší v Plzeňském kraji, kde bylo během uplynulého roku vyhlášeno 8,3 bankrotu na 10 tisíc registrovaných firem. Následoval Středočeský kraj s 8,8 bankrotu a Zlínský kraj s 9,6 bankrotu na 10 tisíc OS. Nejvyšší míru bankrotů zaznamenal Karlovarský kraj, kde bylo vyhlášeno 17,5 bankrotu na 10 tisíc registrovaných OS, následoval Olomoucký kraj s 15,5 bankrotu a Ústecký kraj s 15,3 bankrotu. Průměr za celou Českou republiku potom činil 11,3 bankrotu na 10 tisíc OS.

Bankroty podnikatelů v roce 2020: nejvyšší nárůst zaznamenal Jihomoravský kraj, nejvyšší pokles Karlovarský kraj

V roce 2020 bylo nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (910), v Ústeckém kraji (900) a v Jihomoravském kraji (712). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (227), na Vysočině (272) a ve Zlínském kraji (285).

Počet bankrotů podnikatelů v roce 2020 meziročně vzrostl v 5 krajích, v 8 krajích se snížil a v jednom kraji se nezměnil. Nejvyšší nárůst zaznamenal Jihomoravský kraj, a to o 13 %. Na Vysočině a v Praze vzrostl jejich počet o 8 %. Naopak v Karlovarském kraji se počet bankrotů FOP snížil o 27 %, v Jihočeském kraji o 23 % a v Ústeckém kraji o 16 %.

Nejvyšší míra bankrotů podnikatelů byla v Ústeckém kraji, kde bylo na každých 10 tisíc podnikatelů vyhlášeno 66,1 bankrotu. Následoval Liberecký kraj s 47,5 bankrotu a Moravskoslezský kraj, kde bylo vyhlášeno 46,6 bankrotu na 10 tisíc registrovaných FOP. Naopak nejméně bankrotů FOP bylo vzhledem k jejich počtu vyhlášeno v Praze (19,4), ve Zlínském kraji (25,1) a na Vysočině (29,3). Průměr za celou Českou republiku potom činil 34,6 bankrotu na 10 tisíc FOP.

Nejrizikovějším odvětvím byla v roce 2020 doprava a skladování

V roce 2020 bylo nejvíce bankrotů firem vyhlášeno v obchodu (143), dále ve zpracovatelském průmyslu (112) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (68). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování, kde bylo v průměru vyhlášeno 25,8 bankrotu na 10 tisíc OS. Následoval zpracovatelský průmysl s 20,9 bankrotu na 10 tisíc OS. Největší meziroční nárůst počtu bankrotů v rámci hlavních odvětví zaznamenaly informační a komunikační činnosti, největší pokles naopak stavebnictví.

Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1 576), v obchodu (1 559) a ve zpracovatelském průmyslu (856). Po přepočtu na 10 tisíc podnikatelů byla nejrizikovější doprava a skladování se 77,5 bankrotu, následovalo ubytování, stravování a pohostinství s 60,4 bankrotu. Počet bankrotů podnikatelů v rámci hlavních odvětví meziročně nejvíce vzrostl v dopravě a skladování (+12 %) a naopak nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybářství (-12 %).

Graf 1: Vývoj počtu návrhů na bankrot a bankrotů obchodních společností

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

Graf 2: Vývoj počtu návrhů na bankrot a bankrotů fyzických osob podnikatelů

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

Graf 3: Srovnání počtu bankrotů obchodních společností v letech 2019 a 2020

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau