Supermarkety neustále vytlačují menší obchodníky s potravinami

Zájem malých a středních firem o podnikání v oblasti prodeje potravin od roku 2007 vytrvale klesá. Za 8 let ubylo téměř 1000 subjektů. V České republice existovalo ke konci září tohoto roku 3 763 malých a středních firem podnikajících v oblasti maloobchodu s  potravinami. Jde o nejnižší číslo od roku 2007. Za posledních osm let se jejich počet snížil o více než pětinu.  Vyplývá to z analýzy provedené z dat portálu www.informaceofirmach.cz obsahujícího údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky.

Počet malých a středních firem*, které jsou aktivní v oblasti maloobchodu s potravinami, od roku 2007 vytrvale klesá. Zatímco v roce 2007 bylo v tomto oboru 4 729 aktivních subjektů, ke konci září 2015 činil jejich počet 3 764. Pokles je přitom tažen výhradně úbytkem fyzických osob – podnikatelů. V roce 2007 bylo v oblasti maloobchodu aktivních 3 830 fyzických osob – podnikatelů. Během posledních osmi let se však jejich počet snížil téměř o 30 % na 2 700. Naopak počet obchodních společností působících v tomto odvětví se zvýšil z 899 v roce 2007 na 1 064 v září 2015.

Podle projektového manažera aplikace Cribis Jana Ciklera byl ve sledovaném období vývoj v oblasti maloobchodu s potravinami poznamenán rostoucí expanzí supermarketů a hypermarketů. Ty začaly měnit spotřební chování obyvatel a tím původní malé obchody s potravinami vytěsňovat.

„Velké obchodní řetězce dokážou díky tvrdým vyjednáváním se svými dodavateli snížit cenu prodávaného zboží na takovou úroveň, které malé obchody již nemohou konkurovat. Je však potřeba si uvědomit, že malé prodejny představují oproti supermarketům či hypermarketům poměrně odlišnou skupinu subjektů a jako takové nemohou být plně nahrazeny. Svoji konkurenceschopnost si mohou udržet díky lokálním potravinám, specializací na konkrétní výrobky či specifickému přístupu k zákazníkům,“ dodává Jan Cikler.

Výrazně vyšší podíl maloobchodníků s potravinami, kteří spadají do oblasti malých a středních firem, sídlí oproti ostatním krajům ve Středočeském kraji (603). Následuje hlavní město Praha (487) a Ústecký kraj (463). Naopak nejméně subjektů sídlí v Karlovarském kraji (78) a v kraji Vysočina (124). Jednotlivé oblasti se liší také v právní formě těchto subjektů. Největší zastoupení mají fyzické osoby v Ústeckém kraji, kde jejich podíl na celku dosahuje 87 %. Nejmenšího poměru dosahují naopak v Jihomoravském kraji (67 %), v Moravskoslezském kraji (69 %) a v Praze, kde je jich pouze 46 %. Hlavní město je tedy jediný kraj, kde převažují právnické typy subjektů.

Jak mezi fyzickými osobami – podnikateli, tak mezi ostatními právními formami převažují subjekty s obratem do 3 milionů Kč. Avšak zatímco v případě ostatních subjektů jich je necelých 48 %, mezi fyzickými osobami – podnikateli tvoří téměř tři čtvrtiny (73 %). Přibližně 25 % ostatních subjektů a 17 % FOP vykazuje roční tržby mezi 3 a 10 miliony Kč. Podniků s největším obratem – nad 30 milionů Kč, je mezi ostatními subjekty necelá desetina (9,1 %), naopak v případě FOP zastávají tito obchodníci minimální podíl – pouze 1,5 %.

Výrazné rozdíly mezi fyzickými osobami podnikateli a ostatními subjekty existují v porovnání počtu zaměstnanců. Více než dvě třetiny FOP nemá žádného zaměstnance, mezi ostatními subjekty je to pouze 2,5 %. Téměř čtvrtina fyzických osob podnikatelů zaměstnává do 5 lidí a pouze 10 % jich má více než 5 zaměstnanců. Mezi ostatními subjekty naopak z 63 % převažují podniky s 1 až 5 zaměstnanci a necelá čtvrtina subjektů v oblasti maloobchodu s potravinami zaměstnává více než 10 lidí.

*Subjekty s ročním obratem do 300 milionů Kč, které mají zároveň do 50 zaměstnanců.

Graf 1: Vývoj počtu SME v letech 2007-2015

Zdroj: www.informaceofirmach.cz